Vítáme Vás na webu www.KatalogZvirat.cz. U nás najdete nejen články o zvířatech,které postupně připravujeme a dodáváme, ale i soutěže a odměny za věrnost. Tedy informace, ponaučení a zábavu. Více o věrnostním programu a odměnách za Vaše návštěvy, hlasování, hodnocení článků apod. najdete v hlavním menu v levém sloupci nahoře v odkazu Odměny za věrnost. Přejeme Vám příjemné počtení i zábavu!:)

Jeseter hladký se dříve pravidelně vyskytovával v Dunaji, nikdy ale v hojném počtu. V Dunaji je nejvzácnějším druhem jesetera, v jeho slovenské části byl vzácný již v předminulém století.

V soutěži hrajeme o poukaz v hodnotě 100,- Kč na nákup kvalitní značkové kosmetiky. Výhru věnoval eshop A-cosmetics.cz, který se specializuje na profesionální kosmetiku.

Podoustev říční patřívala mezi naše nejběžnější rybí druhy ve většině řek, dnes je ovšem jen málo míst, kde bychom na tuto mohli narazit ve větším počtu. Žije hlavně v řekách parmového a cejnového pásma jako v Berounce, Vltavě, Ohři a v některých moravských řekách a v údolních nádržích, vyhledává hlubší místa s pomalým prouděním.

Jakkoliv by mohla Dominikánská republika pro našince při pohledu na mapu působit dojmem nedůvěryhodným, a to zejména díky svému médii nejednou propíranému sousedovi Haiti, není tomu tak. Protože Dominikánská republika a Haiti, to je jako nebe a dudy.

V soutěži hrajeme o 25% slevu na nákup e-liquidů (náplní do elektronických cigaret) v eshopu www.Aromako.cz. V soutěži odpovídáte na 1 otázku.

„Ahoj. Co tu sedíte jak o pohřbu?“ ptám se po návratu z práce mamky a tety. Sedí tu tak pospolu, hrnek kafe před sebou a obě se vážně tváří, jako když jim umřel někdo hodně blízký. „Ale prosím tě. Víš, jak se Pepa zbláznil do toho svého krasavce sklípkana? Tak letos dokonce odmítá jet i na dovolenou, aby se náhodou Josífek doma sám nebál.“ se slzami v očích mě zasvěcuje teta Jana do problému.

Já, koljuška tříostná, žiji v téměř celém severním mírném pásu, tedy v Evropě, velké části Asie a Severní Ameriky, ve vodách sladkých, brakických i v okrajových částech moří. V Čechách jsem pak byla vysazena až počátkem dvacátého století zejména v okolí Prahy, a to nejspíše přičiněním akvaristů.

Úhoř žije ve velké části Evropy a s jinými rybami je sotva zaměnitelný. Má padesát až stopadesát centimetrů dlouhé a vyjímečně až přes šest kilogramů těžké tělo hadovitého tvaru, kůži (jež slouží jako pomocný dýchací orgán schopný úhoři zajistit údajně až 85% potřeby kyslíku) pokrytou pevně vrostlým čárečkovitými útvary a pokrytou silnou vrstvou slizu, nemá břišní ploutve a ploutve hřbetní a řitní srostly spolu s ocasní a vytvářejí kolem zadní části těla dlouhý ploutevní lem. Hlava je malá a protáhlá, s prostornou tlamou a skřelemi dokonale zakrytými kožnatým záhybem, který chrání žábry před nadměrným pronikáním bahna. Což je důležité, protože úhoře potkává v životě celá řada nesnází. Vždyť toho za svůj až desítky let trvající život zažije chudák tolik!

Parma obecná žije převážně na středních tocích našich řek s proudící vodou a dala těmto oblastem i používaný název „parmové pásmo“. Upřednostňuje proudy s tvrdým dnem v řekách i potocích, zejména v Lužnici, Svitavě, Bečvě, Dyji a Berounce, ale i v Labi a Vltavě.

Hrouzek běloploutvý se příliš neliší od ostatních u nás žijících hrouzků. U nás žije hlavně na dolním toku Labe a v řekách na jižní Moravě. Hojnější je ale na východě Evropy, na Slovensku i dále.

„Tati, věděl jsi, že Tunisko je migrační stanicí různých druhů ptactva? Rozpoznat zde můžeme až 200 druhů ptáků. Nejlepší dobou na pozorování ptáků je jaro a podzim. V zimě se v národním parku Ichkeul, který je zařazen do seznamu UNESCO, vyskytuje přes 200 000 vodních ptáků celé Evropy.“, spustil na mě náš sedmiletý syn.

Hořavka duhová je nenápadná, sportovním rybářům unikající rybka, žijící v mnoha stojatých nebo i mírně tekoucích vodách nejen na českém území, v nichž se vyskytují i velcí mlži typu velebrubů a škeblí, do jejichž žaberních dutin ukládá hořavka své jikry. Nejtypičtějšími místy, kde na ni lze narazit, jsou tůně v okolí velkých řek ve středním Polabí a některé rybníky, její výskyt se ovšem postupně snižuje kvůli stále méně vyhovujícím přírodním podmínkám.

Hrouzek Kessslerův je na našem území jen velice vzácně se vyskytující menší a štíhlejší příbuzný běžného hrouzka obecného. Žije hlavně v povodí Dunaje, Dněstru a Visly a na našem území končí západní výspa teritoria jeho výskytu na východní Moravě v řece Bečvě a snad i Moravě u soutoku s Bečvou.

Jelec proudník žije v mnoha našich tekoucích vodách a je dost citlivý na množství kyslíku ve vodě. Přednost tak dává proudícím řekám lipanového pásma.