V této soutěži máte šanci vyhrát 2 originální sklenice s vlastním monogramem.

Stejně jako abnormální barvy, vyskytují se i zvířata abnormálně velká, malá, s příliš dlouhou srstí nebo krátkým ocasem nebo dokonce bezocasá. Všechny tyto mutace se objevují i u koček domácích, takže proč by se neobjevily i u divokých?

Jsou rozšíření v Africe, Arábii, Turecku a Iráku. Druh Skorpion Maurus má velká klepeta. Někdy se mu dokonce díky nim říká boxer. V dospělosti dorůstá velikosti 5-8,5 cm. Žere moučné červy a cvrčky. V chovu patří mezi náročnější už proto, že existuje spousta poddruhů tohoto štíra a k úspěšnému chovu potřebujete stejný poddruh ze stejné lokality. Tento druh nepatří k hodně jedovatým... V každém případě by asi jako rodinný mazlíček nebyl ten pravý. Velice dobře jsem si o štírech početla na stránkách: http://marid01.sweb.cz.

Strašilky svým vzhledem připomínají větvičku, slabý proutek, okousaný list nebo uschlý kus kůry a jiné. Jejich jméno pocházející z latinského slova phasma, znamená duch nebo přízrak. I český název s jejich vzhledem koresponduje. Patří mezi tropický hmyz velkého vzrůstu. Přirozený domov mají ve všech tropických a subtropických oblastech naší planety. Vzrůstem přesahují 5 cm. Chov strašilek náročný není. I při líhnutí se dají využít věci jako kelímky od margarínů, molitan… Živí se čerstvými listy. Většina žere listy ostružníku. Některé druhy se naopak živí listy dubu, břečťanu, ptačího zobu či hlohu. Jeden druh Oreophoetes peruana se živí různými druhy kapradin. Další zajímavosti o strašilkách na www.strasilky.cz.

Sklípkanů žije už jen několik druhů na pobřeží Severní Ameriky, jižní Asie a Evropy. Český název sklípkan vznikl pravděpodobně díky určitým druhům, kteří žijí v podzemí a vyrábí si důmyslné chodby. Mají v nich dveře, které jsou díky pružnému připevnění změtí pavoučího vlákna a zeminy na jednom místě lehce ovladatelné. Když jsem četla, jakým způsobem mláďata přichází na svět, připadala jsem si jako na dobrodružné výpravě. Jakmile pavouk dospěje, už mu zbývá jen pramálo života. Půl až rok a půl. Někdy může být dokonce samec sežrán samicí hned po prvním páření. Kanibalismus je tu poměrně častý.

Je denní zvíře. Pochází z deštných pralesů Střední a Jižní Ameriky. Je to ohrožený druh. Ve volné přírodě žije převážně v temné listové korunové klenbě. Leguan.jpg Žere velké množství listů, čerstvé výhonky, květiny a některé měkké ovoce. V přirozeném prostředí, pokud nejsou leguáni sežráni, se dožívají 10-15 let. V zajetí se při dobré péči dožívají více jak 20 let.

Pochází ze zemí severní Afriky, Asie a Evropy. Patří mezi přísně chráněné druhy živočichů. V ČR je k jeho chovu potřeba povolení. Pro začátečníky není příliš vhodný. Byl u nás hodně rozšířený, ale chov v zajetí se stále příliš nedaří. V dospělosti mohou dosahovat délky 20-40 cm. Podle druhu a pohlaví. Živí se nejčastěji hmyzem, členovci, pavoukovci… Část zimy tráví útlumem svých biologických funkcí, jakýmsi zimním spánkem.

Gekoni patří mezi oblíbené ještěry. V zajetí se jejich chovu celkem dobře daří. Jsou aktivní hlavně večer. Živí se členovci, drobnými obratlovci a sladkým ovocem. V dospělosti dorůstají délky asi 25-30 cm. Samice snáší několikrát do roka vždy po dvou kožovitých vejcích. Mláďátka se líhnou po 40-50 dnech. Mají na zádech tmavé pruhy. Ty postupem času mizí a v dospělosti je již zbarvení jiné. Dožívají se 10 a více let. Pokud je chcete rozmnožovat, budete potřebovat inkubátor na vajíčka. Povahu mají klidnou, milou a atraktivní vzhled. Mnozí tvrdí, že pro začínající chovatele terarijních zvířat jsou to ti praví. Teplota v teráriu by se měla pohybovat od 26°C do 32°C, na noc v pokoji kolem 22°C. Chovat můžete v jednom teráriu jednoho samce a několik samic.

Také jste měli, nebo ještě máte, tohoto drobného hlodavce s korálkovýma očima? Křečíci jsou z mnoha důvodů jedněmi z nejoblíbenějších chovanců dětí, ale i dospělých. V poslední době bylo navíc vyšlechtěno několik barevných variet, takže „džungarák“ už nemusí být jen šedý s pruhem. Nově se objevilo zbarvení černé, modré, medové i čistě bílé ať už s typickým proužkem nebo bez něj. Takže o důvod víc proč si je zamilovat.

V poslední době potkávám stále více lidí, kteří chovají fretky. Co vyžaduje péče o toto zvířátko a čím si vlastně získalo srdce tolika chovatelů? Nejen na tyto otázky odpovídala paní Petra Nerandžičová, která pravidelně přispívá do mnoha chovatelských časopisů a která je autorkou knih Bydlí s námi fretka a Fretka jako domácí zvíře.